Od dětských pořadů ke kriminálkám. Jan Daniel zkoumá, co ho v televizi bude bavit nejvíc

Podílí se na pořadech pro děti od šesti do dvanácti let – třeba na vzdělávacím programu Tamtam nebo Zvěd. Vedle dětských pořadů by ale rád promlouval i ke starší cílové skupině. "Dětská tvorba mi připadá záslužná a potřebná, ale rád bych pochopil, jak se dnes v televizi vypráví příběh na seriálové struktuře"

Původně zvažoval studium v zahraničí, ale možnost zapojit se do CME Content Academy ho oslovila víc. „Připadalo mi to jako příležitost, která je blíž praxi – a přitom dostatečně otevřená tomu, co mě zajímá.“ Studium na FAMU, kde akademie probíhá, mu nabídlo nový pohled na fungování televizní tvorby. „Už po pár týdnech jsem měl pocit, že si skládám úplně nový obraz, nejen z uměleckého, ale i z produkčního hlediska.“ Oproti Písku, který vnímá jako výrazně řemeslný, ho tady baví každodenní kontakt s lidmi z provozu. „Setkáváme se s producenty, scenáristy, režiséry, kreativními šéfy… S lidmi, kteří rozhodují o tom, co vznikne. Ten vhled je neocenitelný.“

Vedle režie ho čím dál víc zajímá psaní. „Psaní mě baví. Neumím ho oddělit od přemýšlení o tématu a divácích. Fascinuje mě, jak příběh vzniká – a jak se rozhoduje o tom, co má smysl vyprávět.“ Stále víc ale přemýšlí i o pozici kreativního producenta. „Ta role mě láká – ne kvůli kontrole, ale kvůli odpovědnosti. Baví mě přemýšlet o projektu jako celku – nejen co vyprávíme, ale i komu, kdy a proč.“

Jeho srdce ovšem zůstává u tvorby pro mladé publikum. „V Česku je to stále trochu opomíjená oblast. Přitom jde o diváky, kteří hledají silné příběhy… a když je nenajdou u nás, obracejí se do zahraničí, a tak se možná ani nenaučí sledovat tuzemskou tvorbu.“ Inspirují ho projekty jako SKAM, Sex Education nebo Normální lidi. „Rád bych přispěl k tomu, aby u nás vznikaly formáty, které s mladými diváky mluví jejich jazykem, a které jim dávají perspektivu pro příběhy a témata, kterými se sami dost pravděpodobně zabývají.“

Na stáž nastupuje k Braňu Holičkovi a těší se, že pozná vývoj i natáčení zblízka. „Chci pochopit celý proces. jak se rozhoduje, tvoří tým, jak probíhá komunikace mezi veškerými složkami televize. Zajímá mě všechno. Od první myšlenky až po hotový formát.“

V budoucnu by rád zůstal v televizi, ideálně tam, kde se nebojí hledat nové cesty. „Představuju si třeba páteční rodinný seriál, srozumitelný pro široké publikum, ale zároveň chytrý, formálně nápaditý a společensky relevantní.“

Zatím ale nechce spěchat. „Tenhle rok beru jako čas zkoušení. Chci si ověřit, co mi jde, co mě baví – a kde můžu být užitečný.“

​