Petr Kamil Ponec: Od flat whitu k autorské „Pohodě“
Petr Kamil Ponec pochází z Brna a k filmu se dostal přes střední školu zaměřenou na multimédia. Vedle filmu měl animaci, grafiku, sochařství i dějiny umění – a postupně mu začalo být jasné, že ho nejvíc zajímá vyprávění. Původně mířil na scenáristiku na FAMU, ale nakonec ho přijali na režii. Režie ho baví, zároveň má ale pocit, že psaní je mu pořád o něco blíž. Je dostupnější, svobodnější, méně závislé na aparátu. Stačí papír a tužka.
Po bakaláři si prošel rokem v gastru. Nebyl to plánovaný krok, spíš nutná pauza, ale velmi přesně mu ukázala, kam chce v budoucnosti směřovat. Když mu pak jako absolventovi přišel e-mail o CME Content Academy, původně zvažoval, že se zároveň přihlásí i na magistra režie. Nakonec se rozhodl vsadit jen na akademii, rok intenzivního kontaktu s praxí mu v tu chvíli přišel důležitější než pokračování v klasickém studiu.
Na FAMU zažil režii jako poctivé řemeslo, kde se dozvěděl o teorii, ale měl také možnost pravidelně točit. Studium CME Content Academy posloužilo jako nástavba, kde ho učí tvůrci, kteří se dnes režií a vývojem živí. Zatímco škola mu dala prostor pro zkoumání jazyku filmu, tady má pocit, že slyší „reálné informace“, které přímo souvisejí s tím, jak se dnes vyrábí televize. Často se vrací k formulacím Michala Reitlera, výrazně ho ovlivnily i delší studijní bloky s Jiřím Charvátem a Terezou Zemanovou v oblasti R&E. Právě reality a entertainment jsou teď jeho hlavní laboratoří. Petr je na stáži v týmu R&E, podílí se na přípravách Bachelora i dalšího projektu vedeného Kateřinou Pavlík a postupně poznává svět, který dřív vnímal spíš z pozice diváka. Fascinuje ho práce s neherci a casting jako místo, kde se během krátkého času odkryjí různé polohy lidského chování. V tomhle prostředí se mu přirozeně propojuje režijní pohled s dramaturgickým – i proto ho láká role story producera, někde na pomezí placu a literární přípravy.
Autorsky má blízko k absurditě, fantasknu a surrealismu. Baví ho projekty, které na první pohled působí podivně, ale postupně se ukáže, že za nimi stojí docela obyčejné, lidské emoce. Nedávno dotočil svůj autorský celovečerní film Pohoda – zasněnou dialogovou komedii, kterou psal, režíroval, stříhal a částečně i točil. Film je v postprodukci a pro Petra představuje důležitý protipól k televizní práci, prostor, kde může „vydechnout“ v čistě autorské poloze.
O budoucnosti mluví zdrženlivě, ale se zřejmou zvědavostí. Z hrané tvorby ho zajímá především vývoj a práce s tématem, z reality by se rád podíval na natáčení Bachelora nebo i formátů typu Farma – spíš než konkrétní formát ho zajímá mechanismus, jak se v terénu rodí příběh. Ví, že chce být u projektů, kde se humor, pozorování lidí a jistá míra „šílenosti“ potkávají s lidskostí.