logo content academy logo television institute
První škola, kterou si opravdu užívám, říká Sára o CME Content Academy

První škola, kterou si opravdu užívám, říká Sára o CME Content Academy

Sářina cesta do CME Content Academy vedla přes města Tábor a Třeboň, kde studovala. Prošla různými peripetiemi, než se dostala na Televizní Institut. Ačkoli ji vždy přitahovaly tvůrčí aktivity, teprve nyní získala sebevědomí, aby mohla jít za svým snem. "Mám pocit, že se tu učím věci, které jsou pro mě opravdu důležité," říká studentka CME Content Academy Sára Procházková.

Když měla shrnout svůj život, rychle odpověděla: "Ještě nebyl moc dlouhý." Sára Procházková, studentka CME Content Academy, se narodila v roce 2003. Psaní a tvůrčí aktivity byly vždy jejím snem. "Ale po rozvodu rodičů jsem přestala věřit v tuto svoji stránku," přiznává. Popisuje se jako knihomol. Když byla mladší, byla knihami doslova pohlcena. "Vždycky jsem milovala příběhy. A teď si myslím, že se to vyplácí."

Základní školu dokončila v Táboře, ale studium turismu v Třeboni, jak říká, "bylo neskutečně nezajímavé."

V jednom okamžiku však dostala příležitost vyzkoušet něco kreativního ve škole. Když nikdo ve třídě nechtěl vytvořit maturitní video, Sára se rozhodla to zkusit. "Pomáhala jsem kameramanovi a trochu to režírovala. Měla jsem pocit, že bych se mohla zlepšit, kdybych tomu věnovala více času. Tak jsem si řekla, že bych to mohla studovat, ale zároveň jsem nevěděla, kam jít na vysokou školu," vzpomíná Sára.

Zpráva o existenci CME Content Academy přišla právě včas. Dostat se do kurzu, považuje Sára za naplnění svého snu. "Mamka mi volala a říkala, že viděla reklamu a že bych to měla zkusit. Řekla jsem si, proč ne? Mým snem je psát scénáře," vypráví. "Ale přijímačky jsem dělala asi o půl roku později, protože mi z Institut televize řekli, že jsem ještě nedokončila střední školu."

Podle Sáry je CME Content Academy úplně jiná než školy, které dosud navštěvovala, základní nebo střední. "Hlavní rozdíl je v tom, že studuji to, co mě skutečně baví. Ráda chodím do školy. Zejména si vážím toho, že lektoři a lidé z Institutu se ke studentům chovají s respektem. Dojíždím z Veselí nad Lužnicí. Trvá to téměř čtyři hodiny přímým vlakem. Podle mého názoru to není moc a cesta stojí za to. Kvůli škole, kde mám pocit, že se učím důležité věci, které mi skutečně něco přinášejí, ale i kvůli Brnu, protože je to krásné město," dodává.

-Matěj Škop