Tatiana Pavolková hledá cesty tam, kde je ostatní nevidí. První film natočila na IT fakultě.

​Tatiana pochází z Dolného Kubína, menšího slovenského města, a do Brna se přestěhovala za studiem na vysoké škole. Nejprve studovala žurnalistiku a mezinárodní vztahy, ale zjistila, že ji nejvíc baví hledat příběhy a vytvářet reportáže. „Pořád jsem natáčela, ale chtěla jsem umět víc. Začala jsem si dělat online kurzy na postprodukci a nemohla jsem se dočkat, až zkusím i  produkci v týmu.“ Postupem času žurnalistiku vyměnila za Teorii a dějiny filmu a audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě. Tam se jí otevřely nové obzory. „Viděla jsem filmy, ke kterým bych se jinak nedostala. Festivaly byly také skvělé, mohla jsem si tam zkusit organizaci. Ale něco mi pořád chybělo – praxe.“

Na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity záhy objevila předměty zaměřené na filmovou tvorbu. „Byl to obrovský skok. Jeden semestr jsme psali scénáře, další jsme natáčeli, dělali produkci a postprodukci. Tam jsem se toho naučila úplně nejvíc.“ Se spolužáky si vytvořili tým a natočili experimentální drama Příliš mnoho balónů. „Bylo to hodně vizuální, snové. Hlavní postava prochází těžkým obdobím, ale na narozeninové oslavě musí předstírat, že je šťastná. Do toho sleduje svou platonickou lásku s novou partnerkou.” Film měl úspěch a nakonec vyhrál dvě ceny. 

Tatiana ale k filmařině tíhla už dříve – kreativita ji provázela už od dětství. První příběhy vyprávěla na divadelních prknech. „Jako malá jsem doma pořád něco inscenovala, vytvářela vlastní představení pro rodinu. Chvíli jsem si dokonce myslela, že se jednou budu věnovat herectví. To mě sice přešlo, ale práce s herci mě dodnes fascinuje a baví mě ji rozvíjet při režii.” Její první filmové pokusy přišly už na gymnáziu, kde s týmem vytvořili videokampaň proti šikaně. „Většina spolužáků to brala jako otravnou povinnost, ale já měla velké ambice a nejspíš jim to moc neusnadňovala. Nakonec jsme se dokonce umístili v mezinárodní soutěži.“

Po dokončení bakalářského studia neměla jasný plán, co dál. O CME Content Academy se dozvěděla na poslední chvíli – deadline přihlášek byl za dvanáct hodin, přesto se nezalekla a rozhodla se zkusit své štěstí. A dopadlo to. Dnes se Tatiana postupně profiluje a zkouší, co jí je v tvorbě nejbližší. Jednoznačně ji zajímá režie, ale také střih a nebo třeba dokumentární tvorba. „Možná je to pozůstatek z žurnalistiky. Baví mě hraná tvorba, ale ráda bych si vyzkoušela i něco víc observačního, například cestopis.“ Kromě toho ji láká i organizace festivalů – má ráda pořádek a koordinaci věcí. Velkým vzorem je pro ni režisérka Tereza Nvotová. „Hrozně se mi líbí její přístup k lidem. Není autoritativní, ale přátelská. A hlavně má obrovský cit pro herce. Když něco nefunguje, nenutí je do toho, ale zeptá se, jak se cítí.“

Z projektů v CME ji nejvíc zaujal seriál Metoda Markovič. „To je quality TV, vážně mě to nadchlo.“ V průběhu let ji ale formovaly také žánrové komedie, jako je například The Good Place nebo Glee. Dnes ji ale láká i natáčení reality show. „Třeba Love Island. Zajímá mě, jak funguje velká produkce, jak se koordinuje tolik kamer a jak se vypráví příběh v reálném čase.“ Má také blízko k hudbě a tanci. „Dřív jsem tancovala a pořád mě to zajímá. Teď zvažuju, že taneční složku zapojím do svého krátkého filmu.“

Tatiana je důkazem, že cesta k filmu nemusí být přímá. Dnes propojuje zkušenosti z žurnalistiky, filmové teorie, organizace festivalů i divadla do vlastní tvorby. „Nejde jen o to něco natočit. Chci, aby to v divácích něco zanechalo.“

CME Content Academy je projektem TV Nova a TV Markíza, kde následně probíhá i praktická výuka. Teoretické přednášky se pořádají na půdě Televizního institutu. Cílem projektu je vzdělávat další generaci televizních profesionálů a umožnit jim spolupráci se zmíněnými televizními společnostmi.

-Kristina Sverkunová

​